Povzbuzení

Michel Quoist umí svými texty podmanivě a poeticky pozvat čtenáře na cestu hledání vlastních hlubin lidské lásky. Podle něj: „Láska není okouzlení krásou, když se zastavíš před tváří, která se pro tebe rozsvítí. Vždyť skutečná krása je odrazem duše. Duše však přesahuje to, co s rozechvěním hledáš.

Manželství není zkouška nebo test, u kterého uspějeme nebo propadneme. Jde o neustálý proces vzájemného poznávání, kdy se učíme překonávat své odlišnosti i nedokonalosti, aby náš vztah získal hloubku a intimitu. Manželství není ani soutěž, kde by jeden mohl vyhrát na úkor druhého. Nemůže nikdy fungovat na principu účetnického má dáti – dal.

Gary Chapman ve své knize Sedm podob lásky ukazuje, že pokud nebudeme lásku rozvíjet, ovládne nás naše sobecká přirozenost. Sám přináší osobní zkušenost, která proměnila jeho manželství. Učíme-li se skutečně milovat, můžeme zakoušet hloubku, která poskytuje mnohem víc uspokojení než jakákoli krátkodobá euforie.

Vztah potřebuje slova. Nejpřesvědčivější cestou k ujištění, že jsme ve spojení a v kontaktu, je rozhovor. Komunikace ale probíhá už prvním pohledem, který je opětován. Vztah znamená vidět se a vnímat se. Proto může být obsah rozhovoru klidně bezvýznamný. Pravidla komunikace autorek knížky Nová role babička mohou být použita ve všech vztazích.

Ve vztahu dvou lidí, v manželství, v partnerství i v přátelství, mohu způsobit, že ten druhý poroste, rozkvete. V setkávání s druhými, odkryjeme nejen to, jací jsme, ale i jeden ve druhém tvoříme něco nového, co zde předtím nebylo a teď je.

Mark Twain jednou řekl, „Z dobrého komplimentu bych mohl být živ dva měsíce". Jestliže to budeme brát doslova, znamenalo by to, že šest komplimentů ročně by udrželo jeho citovou nádrž lásky ve stavu použitelnosti. Váš partner jich bude pravděpodobně potřebovat více.

Jedním z doporučení, která najdete v knížce Výchova bez ponižování je – znovu najít všímavost. Téma všímavosti je součástí vnitřního nastavení, na kterém se zakládá rovnocenný vztah. Prakticky všechno, co děláme, můžeme dělat všímavě, nebo nikoliv: dýchat, jíst, chodit, mluvit, vařit, dívat se, pít, setkávat se s (vnitřním ) dítětem, smát se, milovat; zacházet s lidmi, zvířaty a úplně všeobecně s přírodou…

Při přípravách na manželství se probírá manželský slib. Je to jistě na místě, protože jeho slova jsou stručným a zřetelným souhrnem toho, k čemu se snoubenci rozhodli a co při svatebním obřadu veřejně deklarují. V průběhu manželství by bylo dobré se k těmto slovům vracet, ale ne tak, že by se manželé jen obraceli do minulosti. Ta slova jsou a mají být i nadále programem, který svým životem v průběhu let a proměňovaných životních okolností ve svém manželství naplňují.

Stejně jako přírodu, i rodinu musíme chránit a věnovat jí náležitou péči. Rodina je místem, kde se rodí a vyrůstají naše děti – zdroj udržitelného rozvoje společnosti. Aby rodina mohla naplnit toto poslání, je potřeba, aby kvalitně žila svoje vztahy. Rodinný svaz přináší tipy, jak je prohloubit.

Jediná odpověď na otázku, čím se odvděčit za rodičovskou podporu dětí nebo vnoučat, je: ničím. Jako rodiče či prarodiče bychom nikdy neměli očekávat, že z naší podpory vyplyne víc náklonnosti, lásky nebo práv, i když je to pro nás někdy těžké. Tohle je prostě jednosměrná ulice. Je ale v pořádku něco vložit a nikdy za to nic nedostat zpátky?

Nejčastějším argumentem těch, kteří spolu jen tak žijí, bývá – nepotřebujeme papír na naši lásku. Přesto i v dnešní době mnozí zakoušejí, že manželství posouvá vztah dál. Pokusili jsme se shromáždit důvody ke svatbě, některé zazněly v rámci kurzu společné přípravy na manželství, jiné z úst snoubenců před svatbou.

Dr. Caroline Leaf ve své knize Kdo ti vypnul mozek? nabízí důležité poznatky pro lepší pochopení odlišností muže a ženy, které jsou dány rozdílností anatomie a funkční strategie našeho mozku. Její závěry podložené vědeckými poznatky jsou povzbudivé. Musíme skoncovat se soutěživostí a začít jeden druhého obdivovat. Namísto hašteření doporučuje nazout si taneční obuv.