PLODNOST LÁSKA VĚRNOST JEDNOTA ÚCTA

Účinky svátosti manželství

7.8.2008

1638. "Z platného manželství vzniká mezi manželi svazek svou povahou trvalý a výlučný; kromě toho v křesťanském manželství jsou manželé zvláštní svátostí posíleni a jakoby posvěceni pro povinnosti a důstojnost svého stavu" (CIC, kán. 1134).

1639. Sám Bůh zpečeťuje souhlas, kterým se manželé sobě navzájem dávají a přijímají (srov. Mk 10,9). Z jejich smlouvy „vzniká i před společností stav podle Božího řádu pevný" (GS 48). Společenství manželů je zapojeno do společenství Boha s lidmi: „Opravdová manželská láska je pozdvižena k účasti na božské lásce" (GS 48).

1640. Manželské pouto tedy stanovil sám Bůh, takže platné a dokonané manželství mezi pokřtěnými nemůže být nikdy rozloučeno. Toto pouto, které pochází ze svobodného lidského činu manželů a z dokonání manželství, je už neodvolatelné a dává vznik smlouvě zaručené věrností Boha. Církev nemá moc vyslovit se proti tomuto uspořádání Boží moudrosti (srov. CIC, kán. 1141).

1641. „Křesťanští manželé ... mají v Božím lidu vlastní dar, který odpovídá jejich způsobu života a stavu" (LG 11). Tato milost vlastní svátosti manželství je určena ke zdokonalování manželské lásky, k posilování její nerozlučitelné jednoty. Touto milostí „si manželé pomáhají ke svatosti manželským životem i přiváděním dětí na svět a jejich výchovou" (LG 11, srov. LG 41).

1642. Kristus je zdrojem této milosti. „Jako kdysi Bůh vyšel svému lidu v ústrety úmluvou lásky a věrnosti, tak nyní Spasitel lidí a Snoubenec církve vychází vstříc věřícím manželům svátostí manželství" (GS 48). Zůstává s nimi a dává jim sílu následovat ho a brát na sebe svůj kříž, povstávat ze svých pádů, vzájemně si odpouštět, nést břemena jeden druhého (srov. Gal 6,2) , „podřizovat se jeden druhému z úcty ke Kristu" (Ef 5,21) a milovat se nadpřirozenou, něžnou a plodnou láskou. V radostech jejich lásky a jejich rodinného života jim Kristus uděluje už zde na zemi, aby předem okoušeli svatební hostinu Beránka:

"Jak mám dostatečně vylíčit štěstí onoho manželství, které církev spojuje, oběť posiluje a požehnání pečetí, které oznamují andělé a které uznává nebeský Otec? ... Jaký je to pár: dva věřící s jednou nadějí, s jednou touhou, s jedním způsobem života, v jedné službě! Oba jsou dětmi téhož Otce, oba služebníky jednoho Pána; nic je nerozlučuje ani v duchu, ani v těle, naopak jsou opravdu dva v jednom těle. Kde je jedno tělo, tam je také jeden duch" (Tertulián, Ad uxorem 2,9; srov. FC 13).


Katechismus katolické církve (KKC). Kostelní Vydří 2002. Zveřejněno s laskavým svolením Karmelitánského nakladatelství. Hypertextové vyhledávání na www.katechismus.cz.

Štítky: dokumenty - církevní, Katechismus, milost, nerozlučitelnost, svátost, účinky  
Sekce: Katechismus | Svátostné manželství   |   Tisk   |   Poslat článek známému